Historie

Historie 1886 - 1988 

Na začátku všeho byla veliká propagační akce. V neděli 3. října 1886 se celé město obléklo do slavnostního šatu. Snad by se nenašel ani jeden dům, z něhož by nevlály červenobílé prapory. Většina domů byla dokonce ověnčena chvojím, z něhož výrazně k lidem promlouvala různá sokolská nebo vlastenecká hesla. Toho dne se do Votic sjely sokolské jednoty z Tábora, Benešova, Sedlčan a Mladé Vožice, aby svým vystoupením podpořily snahu votických nadšenců o založení tělocvičné organizace. Zanícené projevy zástupců jednotlivých jednot, kterými se snažili muže i dorostence získat do sokolských řad, však nenašly patřičnou odezvu. Ale semínko zaseto bylo a vyklíčilo až za 6 let. Bylo to 16. května 1892. Ve Voticích se po mnoha rozhovorech a úvahách sešel poprvé připravený výbor pro založení tělocvičné jednoty.

Zakládající valná hromada se odbývala 18. září 1892 ve votickém hotelu „U černého koně“. Sešlo se 22 zakládajících členů. Prvním starostou votického Sokola byl zvolen JUDr. Č. Pinsker, náměstkem Karel Hruška, učitel na obecné škole a jednatelem Jan Vlček.

Jedinou tělovýchovnou organizací, která žila i v okupaci byl SK Votice, založený v r. 1920. Ale jaký to byl život! Hrála sice 4 mužstva / muži, dorostenci, žáci a občas „staří páni“ /, nebylo však vybavení. Klub vlastnil 1 míč a 12 párů kopaček, dvoje dresy. Právě v této době dosáhla votická kopaná jednoho ze svých vrcholů. Po vítězství ve III. skupině třídě Pražské fotbalové župy bojovaly Votice o postup do II. Třídy s Trh. Štěpánovem, kde vyhrály 6:5 / 1:5 / a doma prohrály 3:4. Prohrály i ve třetím zápase na neutrální půdě v Benešově 1:2.

Hned v první poválečné sezoně 1945/46 přišel pro votickou kopanou druhý vrchol. Už v květnu se tu ubytovala 12. tanková brigáda naší západní armády. V jejích řadách bylo i několik výborných fotbalistů, kteří ochotně posílili naše „áčko“. Výkonnost mužstva značně stoupla. Nejlépe to dokumentují výsledky v mistrovství II. Třídy s Trh. Štěpánovem, se kterým se v r. 1944 tak těžce bojovalo. Votice vyhrály ve Štěpánově 14:1 a doma 15:1, porazily Břevnovský SK 6:0, Týnec nad Sázavou 7:2, Jeneč 11:3 atd. V mužstvu však hrála polovina cizinců. Domácí hráči byli vyřazeni. Po demobilizaci vojáci odešli a z mužstva zůstalo jen torzo. Mnoho nescházelo a SK Votice zanikl. Těžko se vše dávalo dohromady a začínalo se znovu od III. třídy. Je zajímavé, že si nikdo nevzal poučení z toho, jak dopadnu mužstvo, ve kterém se spoléhá na cizince. Votický fotbal si podobné drama prožil ještě dvakrát. Od r. 1955 do r. 1985 hrály Votice většinou v krajském přeboru a od r. 1988 hrají v krajské soutěži, kam se dostaly po reorganizaci soutěží.

Po odchodu ze svazku bohatého Baníku opět začaly finanční obtíže. Jednota musela být finančně soběstačná. Nastal citelný nedostatek peněz na krytí sportovní a tělovýchovné činnosti. První pocítilo „áčko“ kopané. Nebyly peníze pro řadu dojíždějících hráčů a ti mužstva odešli a oddíl kopané znovu prožil těžké starosti o udržení. Na doporučení OV ČSTV Benešov se v r 1962 uskutečnilo jednání o převzetí Sokola Votice největším votickým závodem Teslou. Jednání se zúčastnili i zástupci ostatních votických závodů a Okresní odborové rady. Pro Sokol Votice vše skončilo dobře. Na výroční členské schůzi TJ Sokola 27.3.1962 bylo jednomyslně schváleno spojení s Teslou pod názvem Tělovýchovná jednota Spartak Tesla Votice.

Rok 1967 byl jubilejním 75. rokem života tělovýchovné jednoty, která měla tyto oddíly kopané: „áčko“ v I.b třídě, „béčko“ ve III. třídě.

Oddíly Spartaku Tesla Votice v r. 1988 – kopaná -  7 družstev v soutěžích, nejvýše „áčko“ mužů v kraj. soutěži.

čerpáno z archivních dokumentů Jana Voráčka